Příběh zakladatele Lázní Luhačovice a Vincentky

 

4. října má svátek František a tak si životní příběh jednoho Františka připomeneme.

Slyšeli jste o někom, že je "švihák lázeňský"? 

U nás je lázní hodně a rozšířily svoji nabídku návštěvníkům. Odjakživa mi byly sympatické moravské Lázně Luhačovice.

Za vybudováním lázní v Luhačovicích na počátku 20. století stojí moravský lékař František Veselý.

„Luhačovice se stanou přirozeným centrem Moravy, kulturním a společenským střediskem západních Slovanů, jejich ráz má být zcela osobitý. Na rozdíl od kosmopolitních světových lázní mají být slovanské duchem i tvarem, budou vyrůstat z kořenů domova.“                (MUDr. František Veselý)

Je pravda, že od dob dr. Veselého se u nás už "slovanský duch a příslušnost k západním Slovanům" nejen nezdůrazňuje, ale dost lidí se k tomu nehlásí vůbec. Jak by se to jemu a panu Jurkovičovi líbilo, mohu se jen domýšlet...

Luhačovice jsou moravské lázně uprostřed přírody poblíž Bílých Karpat. Jejich centrem je lázeňská kolonáda, blízko níž stojí socha budovatele lázní Františka Veselého. Jeho jméno nese i hlavní ulice vedoucí na kolonádu. 

"Doktor František Veselý byl vynikající lékař, skvělý balneolog, ale také filozof se sociálním cítěním, který měl vizi, kterou dokázal zrealizovat."  Díky němu tak vznikly na počátku 20. století v Luhačovicích moderní lázně, které lidem slouží dodnes. Několikrát jsem tam byla, ale ne jako lázeňský pacient, procedury jsem si koupila. 

František Veselý se narodil 18. března 1862 v Bystřici pod Pernštejnem a jeho rodina mu dopřála nejprve vzdělání na gymnáziu v Brně a Německém Brodě. Vypadalo to, že bude knězem, ale jeho energické mamince se podařilo prosadit, že může jít studovat lékařství. 

 

Během svého studia na první lékařské fakultě Univerzity Karlovy získal stipendium, které ho zavazovalo k šesti letům služby v armádě, takže ihned po promoci sloužil jako lékař u 23. pěšího pluku v Sarajevě a v Plevlji a u 14. dragounského pluku v Dobřanech. Po návratu z války si v Brně založil ordinaci praktického lékaře a potom působil v Šaraticích, kde se věnoval léčivé vodě. 

Do Luhačovic přijel poprvé v roce 1898 a přes zanedbanost a nedostupnost lázeňské péče mu toto místo učarovalo. Oslovil 2000 českých lékařů a významných osobností české a slovenské kultury s prosbou o pomoc a díky tomu byla v roce 1902 založena akciová společnost Lázně Luhačovice. Díky financím z prodeje akcií zbudoval v Luhačovicích nové lázně za pomoci stavitele Dušana Jurkoviče. Stal se ředitelem společnosti i ředitelem lázní, byl samozřejmě i lázeňským lékařem.  Ze známých osobností rád navštěvoval lázně český akademický malíř Antonín Slavíček.

Bohužel neshody s ostatním vedením lázní ho donutily z Luhačovic v roce 1909 odejít zpět do Šaratic. (Třeba "měl" tomu vedení nabídnout Šaraticu. 😊) Léčil i bezplatně a kritizoval své kolegy. Tvrdil totiž, že z lékařů jsou spíše podnikatelé, kteří si nechávají za svoji práci platit a tím ztrácejí svobodu, nezávislost a objektivnost.

Působil také jako lékař v Kroměříži a pak byl osloven starostou Lázní Bohdaneč, aby i těmto lázním vybudoval věhlas, což se mu podařilo.

               " Pijte Šaratici, zrychlí Váš krok."

Dr. F. Veselý zemřel 6. ledna 1923 V Praze ve věku 60 let. Je pochován na pražských Olšanech spolu se svou ženou Marií Calmou, která byla operní pěvkyně, básnířka a spisovatelka. 

 

Dr. Veselý s manželkou Calmou. A pro čtenáře:

 

 

Kouzelník z vily pod lipami : vyprávění o životě a díle dr. Františka Veselého, budovatele lázní Luhačovic.   

Beletrizovaný životopis "Kouzelník z vily pod lipami" vypráví nejen o tom, jak F. Veselý počal na sklonku minulého století budovat lázně s komplexní lékařskou péčí, ale i o tom, jak se jim snažil od počátku vtisknout ráz kulturního a uměleckéhostřediska. Poutavé vyprávění, zachycující i tehdejší poměry politické, hospodářské a kulturní, je doplněno dokumentárními fotografiemi.

_____________________________________________________________________

 

Možná vás překvapí, že o vznik lázní se také zasloužil šlechtický rod Serényiů. Lázně Luhačovice tento rod vlastnil od roku 1629. Pramenům se říkalo "slanica" a lákaly svým bubláním, zvláštní barevnou usazeninou a neobvyklou slanou chutí.  Koncem 18. století tam dal hrabě Vincenc postavit první léčebná a ubytovací zařízení. V první polovině 19. století začal lázně zvelebovat hrabě Jan Serényi, který pojmenoval všechny tehdy známé vody křestními jmény příslušníků rodu. Hrabata Serényiská nechala v Luhačovicích postavit první kabinky, ve kterých se zájemci mohli v léčivých pramenech i koupat.

 

Nejkurióznější stavbou v Luhačovicích byla dnes už neexistující Mlékárna, navazující na tradici kravína, který stával přímo v centru lázní. Jelikož bylo lékařsky doporučeno kombinovat popíjení minerálních vod s mlékem, přiváděly se na léto do kravína nejkrásnější krávy z hraběcích chovů. Kolem 18. hodiny se popíjelo čerstvě nadojené mléko, ve čtyři odpoledne kyselé mléko a po ránu žinčica smíchaná s minerálkou. Bohužel, ne všechno, co bylo navrženo, se podařilo realizovat. Velkorysé ideály doktora Veselého narážely na nepochopení své doby. 

Zajímavým lázeňským doplňkem byl i nově zbudovaný kravín. V něm byly ustájené švýcarské krávy, které dojily mléko, které se nalévalo do pohárku s Vincentkou. Tato kombinace se mezi lidmi udržela dodnes. Někteří přidávají ještě med nebo slivovici. 

 

Luhačovice vděčí za svou slávu sedmnácti minerálním pramenům, z nichž nejvyhlášenějším je Vincentka. Slaná minerálka pomáhá léčit téměř 250 let.

 

  

Stáčírna Vincentky - zde se voda z pramene plní do hnědých skleněných lahví, a připravuje se k distribuci. Najdete nad kolonádou v Luhačovicích.

 

Léčba Vincentkou

V lázeňství se slavná minerálka používá zejména k inhalačním a pitným kúrám při nemocech cest dýchacích, dále hlasivek, poruchách výměny látkové, žaludečních vředech, nemocech dvanáctníku nebo při chronické pankreatitidě a diabetu.

V Luhačovicích existují celkem tři prameny: Vincentka, Nová Vincentka a Vincentka 2. 

Zdroj: zlin.rozhlas.cz, ceskozemepribehu.cz