Vítejte na mém blogu, přeji příjemnou pohodu a úspěšný den :-)

středa 15. listopadu 2023

Babičko, vyprávěj!

 

Možná jste slyšeli o projektu "Babičko (dědečku), vyprávěj" nebo to znáte z televize. Jedná se o reminiscenci. Termín reminiscence je z latinského reminiscere a česky znamená vzpomenout si. Reminiscenční terapie cíleně pracuje se vzpomínkami, které dokáží člověka povzbudit, poukázat na jeho hodnotu a upevňují dobré vztahy. Jejím  účelem je zvýšení kvality života starých lidí, kteří rádi své vzpomínky někomu sdělí i posílení a zlepšení vztahů v rodině i nějaké komunitě. Určitou reminiscencí může být do jisté míry i blog, i když sem se většinou nějaké osobní vzpomínky neuvádějí. Jenže ani blog tu nemusí být věčně.

V příspěvku konkrétně školáci vedeni učitelkou navštívili své spoluobčany ve městě Paskov, okres Frýdek-Místek. Možná jste i vy ve svém okolí zaregistrovali podobný "projekt" nebo snad sami máte v rodině někoho, kdo by mohl podobně své vzpomínky zaznamenat. Dokud je čas se zeptat. Představuji zapsanou vzpomínku:

  https://letonakole.cz/wp-content/uploads/2017/04/paskov.png 

13 komentářů:

  1. Tento komentář byl odstraněn autorem.

    OdpovědětVymazat
  2. Hani, to je moc hezké. Přeji Ti krásný den.

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Je fajn, Jari, že se Ti můj příspěvek líbí, děkuji. Přeji Ti příjemný prodloužený víkend. ☺

      Vymazat
  3. Moje kamarádka kupovala pro svoje vnučky knížky Dědečku, vyprávěj vždy s jiným tématem, třeba o Praze, o etiketě, o světě a spoustu dalších. Knihy byly pro děti moc pěkně zpracované 😊

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Jo, tak já znám jen tyto dvě knihy, ale nápad je to výborný. Možná vyburcuje víc prarodičů k tomu, aby napsali své vzpomínky a zážitky, které pak po desetiletích mohou být vzácné. Já nic takového nemám. Také je důležité, aby si to vnoučata schovala až na pozdější dobu, protože dnes je "móda" vše staré a nepotřebné vyhazovat.

      Vymazat
  4. Někde jsem o tom četla a zdá se mi to jako moc hezký nápad..Vyprávění babiček jsem měla moc ráda a snad jsem i něco podobně předala svým vnoučatům.Když jsem s nimi jezdila několik let sama na dovolené do chatek někde v kempu,tak večery na ni byly přímo pro to stvořené.To bylo vždy:Babi,vyprávěj.Na co jsem si vzpomněla,to jsem jim pověděla.Ale nejsem zase taková pamětnice,jako byly moje babičky.
    Hani,měj se hezky

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Jituš, možná se nám zdá, že nejsme takové pamětnice jako byly babičky a nemusí tomu tak být. My žijeme jinak. Vyprávění vnoučatům je potřebná a výborná věc, jen aby si to ta vnoučata pamatovala. Proto bych se přece jen přimlouvala za tu písemnou formu, i když zapsat nelze všechno. Ale vím podle sebe, že někdy stačí "naťuknout", prostě narazíš na něco ze svého dětství a v mozku je to uloženo.
      Děkuji za vzpomínku a také měj příjemný prodloužený víkend. ☺

      Vymazat
  5. Vloni jsem knihu "Babičko vyprávěj" na svoje přání dostala k Vánocům. Zatím je prázdná, ale už mám růžky na fotky. Byla jsem z ní trošku zklamaná. Autoři by měli uvážit, kdo jsou dnešní babičky a dědečci a kolik je jim vlastně let. Uvnitř knihy jsou různé otázky, ilustrace a fotografie, bez kterých by se to klidně obešlo a dotázaní by si to napsali jistě podle svého. Ale jinak je to dobrý nápad.

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Helenko, jsem ráda, že jsi to tak napsala, ale úplně s Tebou nesouhlasím. Ano, dnešní babičky a dědečkové se většinou dožívají vyššího věku a už od pohledu vypadají jinak - lépe a působí mladším vzhledem. Možná Tvůj názor na ty různé otázky apod. je ovlivněn tím, s jakými lidmi přicházíš do styku, kde žiješ. Mohu Tě ujistit, že ne všichni prarodiče jsou šikovní, chytří, vzdělaní, nemusí být kamarádi s počítačem... a právě Ti autoři chtějí některé lidi navést, jak na to. Znám pár starších žen, které se drží hesla, že mnoho věcí je nových a oni tomu nerozumí. podceňují se ... a takoví by svým vnoučatům asi toho moc nenapsali.
      Takže Tobě, Helenko, přeji, abys svým vnoučatům toho napsala víc, než se očekává a aby se Ti do toho psaní vůbec chtělo. 😊

      Vymazat
  6. Hani tak to je moc hezký příspěvek ! Shodou okolností tu mám ode dneška tři malé vnučky a ty si chtějí vyprávět pořád. Mám pocit, že jim to doma chybí, jsou pořád v poklusu - škola, spousta kroužků, na nic není čas... Večer jim čtu vždycky pohádku a po pohádce si vypravujeme, klidně hodinu a moc nás to baví. Já jsem od svojí babičky taky nikdy neslyšela - teď nemám čas... Pozdravuju, Lenka

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Jsem ráda, Leni, že se Ti příspěvek líbí. Vnučky jsou teď v "dobrém" věku, tak toho využij a užijte si to. U Tebe mají klidný režim a pohodu a určitě budou jednou na Tebe vzpomínat. Naše babičky se nám věnovaly a zúročilo se to. ☺ Děkuji za milý komentík a ještě jednou přeji vše nej k narozeninám. 😊

      Vymazat
  7. Hani,moc krásný a milý příspěvek.Nasi vnuci nechtěli ani pohádky,ale příběhy z našeho dětství . . Při rodinném posezení jsou pozorné i naše děti a občas slyšíme,opravdu se to stalo? Vzpomínky rozepsané,je otázkou, zda je dokončíme,není čas.

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Marti, jsem ráda, že se Ti příspěvek líbí. ☺ Taková rodinná posezení jsou určitě důležitá pro soudržnost rodiny a pokud ti mladší přijímají to vyprávění starších se zájmem, je vyhráno - i pro ně. Po letech se jim určitě aspoň něco z toho vybaví a to je součást vzpomínek. Já jsem jeden čas pátrala v matrikách a při tom jsem si vzpomněla na spoustu toho, co zavál čas. Bylo to vyprávění prarodičů. ☺

      Vymazat

Toulky českou minulostí

Ten zbytinský hřbitov, ten toho pamatuje...

Jsou hřbitovy malé, i ty velké, dnes se mnohým říká "ústřední hřbitov", protože vznikly náhradou za menší. Některé jsou malebné a ...