Zbrašovské aragonitové jeskyně jsou jedny z nejznámějších jeskyní na Moravě. Jsou součástí Hranického krasu, který jsem už představila nejhlubší Hranickou propastí.
Jeskyně nesou název Zbrašovské, ale jsou v Teplicích nad Bečvou! Jak je to možné?
Zbrašov byla ves 3 km jižně od Hranic, kde 20. století přineslo plno změn: "Zbrašov byl do roku 1960 samostatnou obcí, jehož místní částí byly
Teplice nad Bečvou. Od roku 1960 byly Teplice nad Bečvou samostatnou
obcí, jejíž místní částí byl Zbrašov." Takže pěkný veletoč. 🙇
K návštěvě jeskyní, musíte zajet do Teplic nad Bečvou.
Jeskyně byly v místním
kamenolomu objeveny na přelomu let 1912/1913 bratry Josefem a Čeňkem Chromých, kteří do nich poprvé pronikli a pak
se věnovali jejich průzkumu. V roce 1914 byla nalezena pohodlnější přístupová cesta z údolí Bečvy a od roku 1926 jsou jeskyně elektricky osvětleny a zpřístupněny turistům. Celková délka známých chodeb je 1,4 km, z toho návštěvníci zhlédnou okruh 375 metrů. Unikátem jsou
kuželovité raftové stalagmity nebo kulovité povlaky stěn připomínající
koblihy. Tak si pamatujte, až se vás tam průvodkyně bude ptát, jakou cukrářskou dobrotu vám připomínají útvary na stropě (krápníky to nejsou), řekněte "koblihy" a budete za znalce. 😃
V Koblihové síni uvidíte na stěnách tvary z kalcitu a při troše fantazie mají připomínat
dozlatova osmažené a pocukrované koblihy. Je tam i pamětní
deska věnovaná Josefu Chromému.
Přes Gallašův dóm a Křtitelnici prohlídka pokračuje až do Jurikova
domu. Tam se nachází stěna pokrytá keříčky bílého aragonitu nazývaná
Opona.
Na gejzírové
stalagmity se pak všichni rádi podívají na Tureckém hřbitově.
Aragonit je složením uhličitan vápenatý CaCO3. Vzniká pomalým únikem CO2 z roztoku, na některých místech jsou zařízení na měření koncentrace oxidu uhličitého. Proto je někdy část prohlídkového okruhu uzavřena.
Značka ukazuje, kam až sahala hladina Bečvy při záplavách v r. 1997:
Takto proudila Bečva lázeňskou kolonádou:
Zbrašovské aragonitové jeskyně patří k nejteplejším - teplota v nich je kolem 14,5° C. Přesto se do jeskyní obléká bunda, počet schodů je tam 126. Letos v létě tam byla výstava Světlo sklem, kterou v jeskyních představil sklář Ondřej Strnadel.
| Zdroj: zbrasovske.caves.cz, ihranice.cz, Wikipedie | |
Tyto jeskyně znám dobře. Po rekonstrukci jsou přímo světové. Byla jsem tam několikrát a moc se mi tam líbilo. Výstava vozidel a skla je v tomto prostředí zajímavá.
OdpovědětVymazatOprava:...výstava svítidel....
VymazatMaruš, myslím, že máš tyto jeskyně nejblíže ze všech návštěvníků blogu, však Bečvu máte taky blízko. Tento sklář měl rodiče zaměstnané ve sklárnách ve ValMezu. Kdysi jsme tam byli na exkurzi, dnes maximálně do aragonitových jeskyní. ☺
VymazatHani, nejblíž jsem jim byla letos cestou busem na Slovensko, kdy jsme jeli okolo. Do jeskyní už nechodím, hůř vidím a navíc mi otékají kotníky a tak se tomu vyhýbám. Za život jsme navštívil ajeskyní hodně, ale tyto nikoli. Moc pěkně jsi nás s nimi seznámila. Jiřina z N.
OdpovědětVymazatJiřinko, máš to daleko, ale na Slovensko si zajedeš. Já si jeskyně vybírám podle délky trasy i podle schodů. Mám také svoje problémy a jsem po operaci očí. Tak buď ráda, že zvládneš tolik zájezdů, o kterých píšeš, každý by to zdravotně nedal tolik chození. Na druhou stranu, co furt někde lítat, člověk také musí být chvíli doma, že? 😍
VymazatNo to je krása, my máme za sebou Koněpruské jeskyně a Macochu... Mám hrozně ráda ten vlhký vzduch uvnitř, dělá mi dobře na průdušky
OdpovědětVymazatTak Koněpruské mám hoodně daleko, ale v Mor. krasu jsme letos byli. Byla v plánu Macocha, jenže den před naší plánovanou návštěvou tam skočila matka s dětmi, tak jsme pak vybrali jinou jeskyni. Jeskyně mě hodně "baví".
VymazatMoc krásné jeskyně,ráda jsem se podívala a začetla.Tam se už nedostanu.
OdpovědětVymazatHani,měj hezký den
Jituš, do těchto aragonitových možná ne, ale vy jste podle vašich výletů, hodně pohybliví, tak toho klidně ještě můžete dost "pocestovat". Ale sama vím, co to jsou "limity".
VymazatPřeji klidný a spokojený finiš do předvánočního reje. 😍