Vítejte na mém blogu, přeji příjemnou pohodu a úspěšný den :-)

neděle 21. dubna 2024

Jablunkovské šance - unikát, o němž se moc neví

 

V minulém článku jsem trochu představila Jablunkovský průsmyk, který většina lidí zná jako místo, kterým projížděla vlakem či autem na Slovensko. 

Tímto nádražím a po těchto kolejích projíždějí vlaky na Slovensko.
Hmmm, nějaký Jablunkov ... hlava plná myšlenek na cílová místa své cesty, takže pokud někdo nevystoupí v Mostech u Jablunkova, nejspíš ani netuší, že na kopci jsou pozůstatky hlavní pevnosti na slezsko-uherské hranici. Přitom po několik staletí tyto končiny byly důležité z hlediska obrany země. Konají se tam připomínkové akce, zatím poslední byla tato:

  

My jsme se tam vydali na výlet při pobytu v Horní Lomné. Nejdříve jsme prošli Mosty, což  několika fotkami přiblížím. Tato šelma vás přivítá na nádraží:


Kulturní dům PZKO "Kasowy" a obecní úřad. Kostel sv. Hedviky, který má čtyři zvony. O patrona kostela vznikl spor. První farář P. Sebastian Ježischek chtěl zasvětit kostel sv. Fabiánovi a Šebastiánovi. Wroclawské biskupství chtělo zasvětit kostel Nejsvětější Trojici. Zemský úřad navrhl patronku sv. Hedviku, protože kostel stál na hranicích Slezska s Uhrami a sv. Hedvika je patronkou Slezska.

Gorolské IC a největším hotelem je tam Grúň. Tradičním jídlem v této oblasti je skuřok nebo také se říká myncok či řymyňok, což je placek z vařených brambor. Dalším jídlem je bryja, bachora nebo vilijovo kapusta. To asi nebudeme znát, jsou to krajové názvy.

Když chci představit Mosty u Jablunkova někomu, kdo je nezná, řeknu, že vzhledem k poloze v průsmyku, je to dlouhá obec uprostřed krásných Beskyd. Název obce Mosty souvisí s prastarou obchodní stezkou procházející dnešním územím obce. Na stezce existovaly různé zákruty, močály a bažiny, které musely být často přemosťovány dřevěnými trámy a kládami. Tímto „mostěním“ se zabývali tzv. „mostoři“ nebo „mościorze“. 

 Znak obce Mosty u Jablunkova 

Odtud název pochází a odráží se to i ve znaku obce. Dnes v obci žije asi 3800 obyvatel.

 

______________________________________

Přes Jablunkovský průsmyk odnepaměti vedla stará obchodní cesta. K ochraně zdejšího území před nájezdy kočovníků zde v 16. století vyrostla vojenská pevnost - tzv. jablunkovské šance.

 
Mapu jsem vyřízla tak, aby bylo zřejmé, jak se tam dostanete: autem na parkoviště pod Šancemi nebo je tam i autobusové spojení.

Jablunkovský průsmyk tvoří nejnižší části hřebenů Beskyd, kde již ve starověku vedla "jantarová" stezka. Ve středověku bylo třeba dopravovat měděné rudy ze slovenských nalezišť do Vratislavi a dále na západ. Stezce se říkalo "měděná".

Stezku využívali nejen kupci, ale také vojska. Zásadní význam pro vznik jablunkovských obranných valů nazývaných šance, měla bitva u Moháče r. 1526. Tam zahynul král český a uherský Ludvík Jagellonský a Těšínské knížectví připadlo Habsburkům. Byl to také začátek turecké expanze do střední Evropy. 

Nejstarší zmínka o tzv. starých šancích je z 13. ledna 1578 od těšínského knížete Václava III. Adama. Pozůstatky těchto šancí se nacházejí na dnešním území obce Svrčinovec na Slovensku. Nové šance byly postaveny v r. 1621 a posádku v nich tvořili původně císařští žoldáci naverbovaní od italské Neapole. Ti se chovali k místním obyvatelům tak krutě, že museli být odvoláni a nahrazeni muži z okolních vesnic, tzv. vybranci. Museli umět střílet z muškety s doutnákovým zámkem. Vybranci museli také pomáhat při úpravách a stavbách pevnosti. Žold, který dostali, nesměli propít nebo nějak zbytečně utratit. 

Byli mezi nimi i mostečtí horalé, kteří, ač měli sloužit za žold, málokdy jej dostali. Obyvatelé z Mostů se uplatňovali jako vojíni a svobodníci, nejvyšší byla poddůstojnická hodnost desátníka, kterým byl jistý Pavel Broth. Tyto šarže byly ubytovány v posádkových kasárnách, mužstvo mělo ubytování v blockhausech. 

Služba vybranců byla většinou dlouhodobá. To všechno se dovíte v informačním centru. A zase to odnesli obyvatelé okolních vesnic. Žoldáci bez žoldu se vydávali na loupežné cesty do okolí. Ve 40. letech 17. století byly taktéž postaveny menší šance na Hrčavě a v polském Koniakowie, které s mosteckými šancemi spojovaly opěrné linie zvané reduty. 

 

Velkým problémem tam byla voda. Studna byla sice hluboká, ale voda byla jednak nekvalitní a hlavně jí bylo málo. Problém byl však unikátně vyřešen! Od r. 1724 vodu z nedalekého kopce přiváděl 1,5 km dlouhý dřevěný vodovod. Opevnění během své existence prošlo několika přestavbami. Důležitá přestavba se uskutečnila v r. 1653, kdy se značně zvýšilo ohrožení ze strany turkotatarských hord. Tehdy trvala přestavba necelých 100 dnů a šance získaly svůj typický hvězdicovitý půdorys. Po bitvě u Vídně r. 1683, kdy byla turecká vojska rozdrcena, se vojenský význam šancí změnil. 

Poslední významná přestavba se uskutečnila v letech 1724-29 a jejich podoba se zachovala dodnes. V dobách prusko-rakouských válek byly šance několikrát dobyty pruskými vojsky, jež převyšovaly jednak technikou, ale hlavně železnou disciplínou. Po r. 1818 byly šance vyřazeny jako zastaralý opevňovací systém. V r. 1890 je koupila obec Mosty za 800 rýnských zlatých. Šance postupně chátraly a pustly. Lidé použili kameny z opevnění na stavby domů a také rekonstrukci kaple. V dnešní době se využívá pro turistické aktivity.

Kapesního průvodce Velkou šancí v Mostech u Jablunkova najdete ZDE.

 

Nabízí se odtud dokonalý výhled na Jablunkovský průsmyk a zejména na Slovensko či Polsko. Název "šance" je z německého výrazu Schanze pro malou pevnůstku, nejčastěji na kopci či mohyle, která byla využívána i artilerií. V oblasti Jablunkovska jich bývalo kdysi až jednadvacet, dnes zbývá osm.

Původní podoba Jablunkovské (nebo také Velké) šance je nejlépe znatelná z ptačí perspektivy a má charakteristický hvězdicový tvar. Veškeré budovy jsou dnes dávno pryč, zůstávají tam hluboké obezděné příkopy, valy, zbytky hradeb (doplněných cihlami během rekonstrukcí) i terénní útvary po staré prachárně, studně, ubikace mužstva i kasárnách dělostřelectva…

Z polské strany je znát Slezská, ze slovenské Uherská brána. Staré šance jsou u Svrčinovce na slovenské straně, Volské u Koniakówa zase na polské straně.

 

 

 

 

 

16 komentářů:

  1. Hani, opět jsem si báječně početla a seznámila se s dalším zajímavým koutkem naší země.👍👍👍
    Mladí v Jablunkově byli v rámci toho, že navštěvovali nejsevernější, nejjižnější, nejzápadnější a nejvýchodnější město v zemi. A tím prý je Jablunkov.
    Měj hezké dny. 🍀🌷

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Jsem ráda, Ali, že jsem přinesla něco zajímavého a možná i nového. To poznávací kolečko, co podnikli vaši mladí, je zajímavé. Já jsem byla jen tady na nejvýchodnějším místě. Pamatuješ si kdysi na Mladý svět a chodce Juraje Puciho?
      Také Ti přeji dny hlavně s lepším počasím. 👍

      Vymazat
  2. Hani, i já jsem si báječně početla.Představila jsi nám hezké a zajímavé místo.Ač od mládí hodně cestujeme a projeli a navštívili jsme tolik míst,přesto jsou místa nám neznámá.
    Měj se hezky

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Jituš, vy jste příkladem těm, co sedí doma, aby také poznávali a takto se dá i projevit svůj zájem. Tebe zajímají kostely a zvonice, jiní by si mohli vybrat třeba přehrady nebo hrady, zkrátka něco, znát to jen z obrazovky nebo internetu není úplně to pravé.
      Přeji dny plné zážitků a hlavně lepší počasí. 👍

      Vymazat
  3. Hani zdravím, tak tady to vůbec neznám a nebyla jsem tam, až dnes s Tebou. Měj se dobře, Lenka

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Ahoj, Leni, jsem tedy ráda, že jsem Tě s neznámým místem seznámila, také se měj co nejlépe. 🍀

      Vymazat
  4. Opravdu zajímavé čtení, máme to daleko, tak jsem Jablůnkov ráda omrkla u tebe.
    Hani, měj hezkou neděli, Helena

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Helenko, to jsou ty "periférie", které jsou mnohdy neprávem zanedbávané. Vím, že to máte daleko, tak jako my zase do vašich končin a v posledních letech mě nějak chytlo to poznávání ne příliš vzdálených míst. ☺
      Přeji úspěšné dnešní magické datum. 🍀

      Vymazat
  5. Od nás se na Slovensko jezdí vlakem přes Vsetín a autem přes Bumbálku a tak nás to nějak na ten sever netáhlo. A je to škoda, jak vidím na tvých krásných fotkách.Meli bychom to napravit.

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Já si to uvědomuji, Maruško, i moji švagři jezdí na Slovensko jinak než my. Myslím, že většina lidí se při výběru zajímavých míst pohybuje ve stereotypu a vůbec je nenapadne, že i na severu by mohlo být "něco".
      Díky za pochvalu fotek a třeba budou někoho inspirovat. Je tam i možnost vlakového spojení. 🍀

      Vymazat
  6. Budu asi jediná Hanko co MOsty u Jablunkova znám. Stejně však ne celou historii a všechny místa,které zde zminujes.👍

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Marti, opravdu si to myslím, že budeš hlavně bydlištěm nejblíže Mostům i Jablunkovu a tak je to pak známější. Ještě mám připravené další články k tomu, tak si počteš už brzy. 🍀

      Vymazat
  7. Hanko, asi jsme tamtudy někdy jeli na Slovensko vlakem, ale jinak jsem to takto podrobně poznala až u tebe. Ten severovýchodní kout Moravy s dřevěnými kostelíky si už dlouho přeji poznat blíže.Ještě, že nás zásobuješ informacemi ...Jiřina z N.

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Jiřinko, pokud jste jezdili na Slovensko vlakem, směrem od Prahy, určitě jste jeli po této trati. Ale vidíš, vy - takoví cestovatelé a také tento severovýchodní kout jste vynechali. Jen si dovoluji poopravit, není to Morava, ale Slezsko. 👍 I ve Slezsku jsou krásná a pozoruhodná místa. ☺

      Vymazat
  8. Zajímavé místo, ale my už se nikam dál nepodíváme. Nedá se nic dělat. Pro nás už dovolené a cestování dál od domova na výlety, skončilo. Tak si o těch místech aspoň něco přečtu. Měj se pěkně.

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. No, tak Jaruško, z tohoto komentáře jsem vyčetla i smutek ze situace, která nastala. Tak to měli moji rodiče, tatínek brzy onemocněl, ale byl rozumný, věděl, že my s mamkou potřebujeme aspoň jednou ročně týden vypnout, někam odjet, abychom načerpaly energii a dopřál nám to, nikdy nic nevyčítal. Vše jsme zajistily a vždy to klaplo. Moje mamka by se také už nikam nedostala, dnes jsem ráda, že jsem jí také dopřála několik dovolených.
      Přeji Ti hodně sil a snad se u vás situace aspoň trochu zlepší. Štěstí. 🍀

      Vymazat

Toulky českou minulostí

Na pečení vánočky je znalec pan Maršálek 👍

Dnešní příspěvek je "vánočkový" a záměrně ho dávám dříve, ne těsně před svátky.  Říká se, že vánočka je královnou vánočního pe...