Jak z ubrousků složit páva, omeletky a věže

Dnešní příspěvek bude o ubrouscích, které se dávají na prostřený stůl. 

 

Ubrousky jsou dvojího druhu. V lepších restauracích dostáváme látkový ubrousek. V běžných restauracích a v pizzeriích jsou k dispozici většinou ty papírové. Papírové ubrousky si nedáváme na klín, ale složíme je třeba do trojúhelníku a položíme vlevo vedle talíře. Látkový ubrousek si pokládáme na klín. Po jídle papírový ubrousek odložíme na talíř, látkový položíme vedle talíře.

Vybrala jsem dvě videa (zdroj YouTube), na kterých uvidíte postup současného skládání ubrousků při slavnostním stolování: 

 

 

Kde se vůbec vzal ubrousek?

Historie používání ubrousků při stolování je tak dlouhá, že je složité říci, kdy se  vůbec běžně začaly používat. Musíme zabrousit do antiky, kdy Římané stolovali z počátku bez ubrusu, později ale počali používat ubrousek, který se nazýval „mappa". Slovo pochází z punštiny (Punové byli Kartaginci) a tak se předpokládá, že také ubrousek měl svůj původ v Kartágu. Kde to je? 

 

Kartágo bylo starověké město na severu Afriky založené Féničany, později se stalo římskou provincií. Nyní je to v Tunisku a tam je původ ubrousku. 😎

Můžeme tedy říci, že už staří Římané používali látkové ubrousky. Utírali si jimi ústa, ruce, pokládali si je na klín nebo se uvazovaly okolo krku. Později se ubrousky pokládaly na rameno, pak na levou paži a kolem krku. Kvůli širokým a tvrdě škrobeným límcům to šlo občas těžce. První zmínka o papírových variantách u nás pochází z konce 19. století, kdy je vyráběla papírna v jihočeských Loučovicích.

 

"Vltavský mlýn" Bratři Porákové, továrna na papír a lepenku Loučovice (historické foto závodu, zdroj encyklopedie.ckrumlov.cz)

Ubrousky se nepoužívaly jen k utírání rukou, ale zahalovaly se jimi i výslužky z hostiny. Proto také nebyly ubrousky pro hosty prostírány na stůl, ale každý návštěvník si je přinášel k hodokvasu sám. Později se začaly používat i k otírání rukou a úst místo ubrusu.

Ubrousek vyrobený z látky, který se používá během jídla k otírání jídla ze rtů a rukou, bývá nazýván "serviette". Určitě znáte rčení, že někdo říká něco bez servítků. Co onen servítek označuje? Slovo pochází z francouzštiny a označuje malého služebníka. Dříve totiž služebnictvo čistilo talíře a ostatní nádobí malými látkovými ubrousky. O nazývání ubrousku servítkem na našem území svědčí zmíněné rčení, kterým se vyjadřuje, že daná osoba mluví otevřeně a narovinu s tím, že nepoužívá žádné zástěrky pro zakrytí nějaké skutečnosti. Používají se v hotelech a špičkových restauracích pro zákazníky. Jakmile jsou použity, vyperou se a znovu použijí.

K příspěvku mě inspirovala stará kuchařka, myslím tím knihu receptů. No, tak schválně, čemu říkáte stará kuchařka?  Že ji máte po mamince nebo po babičce? Že je třeba 60 let stará? To je málo, já mám asi nejstarší kuchařku z 1. světové války po své pratetě, takže má přes sto let, jinou jsem darovala pracovníkovi našeho muzea, který se tím zabývá. Dnes jsem čerpala z kuchařské knihy, která vyšla před 155 lety. Číslování stránek je pro lepší orientaci zachováno. Dnes si podle návodu můžete vyzkoušet, jak se z ubrousků zhotoví páv, omeletky nebo věže.

 

 

Dnes jsem nahlédla do Nové české kuchařky, která vyšla v nakladatelství I. L. Kober v Praze v roce 1870. Je to ukázka skládání ubrousků před 155 lety.