Dnes má svátek Božena (byli jsme zvyklí na 29. 7., ale už je to v únoru), kterou jsem vzpomínala ZDE , ale chtěla bych připomenout také naši slavnou Boženu z českých dějin. 👍
"Stalo se před devíti staletími, kdy ještě byla celá zdejší krajina pokryta hlubokými hvozdy s množstvím zvěře. Družina, doprovázející budoucího českého knížete Oldřicha při lovu, zajela od pražského sídla až k vzdálené Peruci. Pověst vypravuje, že tam poblíž nevelké osady s tvrzí uviděl Oldřich u studánky dívku tak krásnou, že ho rázem přestal bavit lov. Nejen že půvabnou pradlenu vzal s sebou do Prahy, ale krásná Božena se později stala i právoplatnou českou kněžnou a matkou budoucího českého panovníka Břetislava. Pověst vypravuje, že romantické setkání knížete Oldřicha a selské dívky Boženy mělo svědka - právě onen dub, který je proto nazýván Oldřichovým."
Kdo by neznal jeden z nejslavnějších milostných příběhů české historie - příběh Přemyslovce Oldřicha a prosté pradleny Boženy. Knížete okouzlila krása venkovské dívky natolik, že ji pojal za manželku, ač byl už ženatý. Ale můžeme-li věřit kronikáři Kosmovi, pak „…toho času každý, jak se mu líbilo, směl míti dvě i tři ženy a nebylo hříchem unésti manželku bližního ani manželce vdáti se za ženatého muže...“.
Ani Dalimil na tuto dvojici nezapomněl, jak můžeme číst v Toulkách českou minulostí č. 109:
Chci žít s českou selkou skrovnou -
tvrdí v Dalimilově kronice kníže Oldřich, když si zrovna namluvil Boženu -
- spíš než s Němkou, císařovnou.
Pouto krve vždy je silné,
Němka k Čechům sotva přilne.
Peruc je městys v okrese Louny. Leží asi 14 km jak od okresního města Louny, tak od Libochovic a Budyně nad Ohří. Na zámku je v letních měsících otevřena Pamětní síň Emila Filly. Byl to český kubistický malíř, grafik a sochař. V Peruci trávil poslední roky svého života a zdejší krajinu velmi miloval.
Vidíte ve znaku ten Oldřichův dub? Název městyse vznikl z osobního jména Peruť (dříve německy Perutz) ve významu Perutův dvůr. Podle místního úzu je ta Peruc, tedy femininum a pojí se s ní předložka na Peruci. Je však přípustný i obrat „v Peruci“.
Peruc má kromě dnes uvedených památek také zajímavou radnici:
Podle pověsti zahlédl kníže Oldřich při jakémsi lovu u potoka půvabnou venkovskou dívku, která ho natolik uchvátila, že ji posléze vyzvedl na knížecí stolec jako svoji manželku. Byla to Božena, dcera Křesinova, a stát se to mělo v obci, která dnes nese jméno Peruc. Dlouho se vysvětloval název obce tím, že to je na památku toho, že právě tam Oldřich poprvé spatřil Boženu: „ana prádlo perúc“. Vidíte, v době automatických praček to už není možné.
Ale dost možná to nebyla Křesinova dcera, ale manželka. A jméno obce dnes lingvisté vykládají jako pozůstatek z dob ještě předslovanských. Co už ale historické prameny dokládají, je, že Božena posléze Oldřichovi porodila syna, který pokračoval v dynastické linii jako Břetislav I.
Také poštovní známka s obrazem Oldřicha a Boženy od Františka Ženíška získala v roce 2009 titul Nejkrásnější česká poštovní známka.
Boženina studánka je nedaleko Křesinova domu
Křesinova tvrz dnes s pamětní deskou
Dodnes můžeme v centru Peruce vidět Boženinu studánku, zásobovanou pramenem vytékajícím ze skály pod zámkem. Je vyzděná, krytá novogotickým altánkem a nachází se přímo naproti domu, který nese tabulku, že právě zde bývala usedlost Křesinova. Takže Božena to neměla s prádlem daleko – ať už byla Křesinovou dcerou nebo manželkou.
Než obec Peruc vybudovala vodovod, chodili sem lidé běžně pro pitnou vodu. Romantičtí malíři ovšem setkání Oldřicha a Boženy umisťují na břeh vody tekoucí, ale tu najdeme v Peruci také – těsně vedle Oldřichova dubu, ke kterému se ale musíme vypravit až na okraj městyse.
Oldřichův dub poničili vandalové
Oldřichův dub je úctyhodný stařešina – narostl do výšky 30 metrů, obvod kmene ve výšce lidské postavy je 750 centimetrů, u paty stromu pak naměřili skoro 9 a půl metru. Přesto odborníci tvrdí, že jeho stáří bude kolem 600 let, nikoli tisíc, jak by dějiny napovídaly. Oldřich vládl od roku 1012 do své smrti v roce 1034.
Bohužel vandalové dub před několika lety poničili – rozdělali uvnitř
kmene oheň a strom tak značně poškodili. Odborníci dutinu vyplnili
betonem, korunu sepjali ocelovými obručemi, aby se strom nerozlomil, a
jen díky tomu dodnes zjara na několika větvích vyraší listy. Nechápu, jak někdo může v tak vzácném stromě rozdělat oheň!
Jeden z peruckých starostů už před lety sesbíral pár žaludů spadlých z
Oldřichova dubu a zasadil je, takže Peručtí genofond památného stromu
zachovali. Však jsou na něj také právem hrdí. Možná budou mít pár nových stromků.
Památník setkání vojsk rakouského císaře, ruského cara a pruského krále 20. srpna 1813 před bitvou u Lipska proti Napoleonovi. Objekt byl postaven v roce 1913.
Hani, to je zase hezký článek! Do Peruce jsme se chystali už několikrát, ale vždy nám do toho něco přišlo, výluky na tratích, covid...hlavně strach z nákazy...Od nás je čím dál.horší spojení kamkoli a často vzpomínáme na časy, kdy jsme tu mohli sednout do rychlíku a jet bez přestupu až do Znojma....nebo s jedním přestupem do Chebu...zlaté časy...Teď jsou různí dopravci a cestování veřejnou dopravou mnohdy velký problém.
OdpovědětVymazatJari, já Ti rozumím, že některá místa nám prostě nejsou souzená třeba kvůli dopravě, jak píšeš. Je zajímavé, že člověk by myslel, že věci půjdou k lepšímu a skutek? Pak není divu, že třeba ty výběžky jsou "odsouzeny k zániku", třeba tady znám jak to je v Osoblaze a přilehlých obcích. S různými dopravci je také problém, třeba si koupíš Jízdenku na léto, ale to platí jen na vlaky ČD. Je to na dlouhé psaní, ale jsem ráda, že jsi to nastolila. 👍
VymazatHani, moc hezký článek.👍👍 Peruc znám moc dobře, včetně studánky a dubu.
OdpovědětVymazatZámek prochází rozsáhlou rekonstrukcí a je od roku 2020 z části přístupný veřejnosti. Vlastníkem se stal majitel zámku Dětenice a můj pocit je ten, že se snaží o to, aby vytvořil reprezentační prostory, které se budou komerčně využívat. Vytvořena je svatební síň a už je v nabídce i ubytování svatebčanů. Majitel zámku navíc vlastní i kostel v Peruci.
Galerie Emila Filly otevřena není, údajně z důvodu rekonstrukce. Navíc probíhají nějaké soudní spory s Galerií Ústeckého kraje. Podmínkou pro vystavení Fillových děl je to, že to bude v Peruci. Což je teď nemožné.
Byli jsme tam naposledy před rokem a půl a obávám se, že ke změnám nedošlo.
Měj hezké dny.
Jsem ráda, Ali, že jsem "narazila" na takového znalce, který doplní mé psaní. 👍 Já jsem se o zámku schválně nezmiňovala, zmínila jsem tu dost i dalších věcí, ale o té postupné rekonstrukci zámeckých křídel jsem také četla. Zámek je dost velký a je jasné, že to nejde hned, takhle podobně to probíhá i jinde. Co se týká Galerie EF, myslím, že ani před covidem nebyla celoročně otevřena, ale mám pocit, že v Peruci ani jiné náhradní prostory snad nejsou.
VymazatMně šlo hlavně o připomenutí té Boženiny studánky, při tom se "svezl" i dub, tak jsme to rozšířili a udělali menší propagaci kraje, který pro svoji polohu moc lidí nebude znát. Děkuji "za spolupráci" a také přeji hezké dny příští... 👍
Hani,to je krásný příběh,který mám ráda.
OdpovědětVymazatMěj hezkou neděli
Moc děkuji, Jituš, však Česko je země příběhů, ne? 👍
VymazatDěkuji a přeji pohodový nedělní večer.
Hani, moc děkuji za perfektně načasovaný příspěvek, připomenutí příběhu a v neposlední řadě i tip na výlet. I když tímto směrem moc nejezdíme.
OdpovědětVymazatPřeji hezkou neděli, Helena
Helenko, vážím si Tvé pochvaly, po pravdě to jsem právě chtěla - spojit to s Boženou a dát někomu tip na výlet. Je pravda, že je to v místech poněkud mimo častých turistických tras, ale podobných míst je u nás plno.
VymazatDěkuji a přeji skvělý nástup do nového pracovního týdne. ☺