Slyšeli jste někdy o křižáckých hradech? Víte, že takový byl i u nás? Jsou to Strakonice!
Strakonice - to není jen Švanda Dudák se svým mečivým nástrojem. Bodejž mu ty dudy rarášek roztřískal. Město proslavilo Fezko svými fezy nebo čepicemi. Výroba kol, motocyklů a skútrů už patří minulosti a známé Čezety můžeme vidět v muzeu. Tamní hrad připomíná bohatou minulost a ta zde byla odlišná tím, že připomíná maltézské rytíře.
Připomenu-li křižácký hrad, musím uvést Krak des Chevaliers. To je největší a nejznámější křižácký hrad na Blízkém východě, který vlastnil řád johanitů od r. 1144 a kromě rytířů tam byly stáje asi pro tisíc koní a velké rezervoáry na vodu. Co tam muselo být krmiva a jídla, bez koně a bez vody byl rytíř nemožný... K obraně se využíval olivový olej! Zdejší oblast je proslulá pěstováním oliv. V době války tu připravovali vařící olej a ten pak z hradeb vylévali útočníkům na hlavy. Už jsem se zmínila o křižácké pevnosti na ostrově Rhodos, v Polsku je známý hrad Malbork a Henryk Sienkiewicz napsal uvedený román. V dnešním článku se dozvíte, jak hrad Strakonice získali křižáci.
Rod Bavorů možná znát nebudete. A přece to ve své době byl mocný rod, jehož představitelé vykonávali významné funkce a točili se kolem panovníka. Za své šlechtické sídlo si Bavoři vybrali Strakonice, kde mezi léty 1220 - 1235 založili hrad. Původně byl stavěn jako vodní a pro obranu využili jeho umístění na soutoku řek Otavy a Volyňky.
Jméno Bavor se objevuje na přelomu 12.-13. století v úřadu olomouckého biskupa a ve funkci zemského komorníka. Rodové znamení - střelu získal podle pověsti jeden z Bavorů za účast v boji o Akkon (1190) v době třetí křížové výpravy.
Ze školy víme o křižáckých výpravách, ale chce to malé připomenutí:
Křížové výpravy byly vojenské výpravy z dob středověku, které vyhlašoval papež proti muslimům, pohanům a kacířům. Účastníci před zahájením výpravy skládali slib a byli označeni znamením kříže, které si našívali na šaty, a proto se nazývali křižáci. Byli dobrovolníky, měli za účast na výpravě přislíbeno odpuštění hříchů a požívali ochrany církve. (Wikipedie)
Do jižních Čech se Bavorové dostali zřejmě uzavřením sňatku pana Bavora a paní Bolemily, která v roce 1225 vydala listinu na ochranu svého daru johanitům. Byla to půda, tedy pozemky a lepší byly už zavedené vesnice, byly osídlené a vesničané měli k vlastníkovi robotní povinnosti!
V expozici na hradě návštěvníci nepřehlédnou tyto dvě postavy. Všichni si je vyfotí a jdou dál. Mnozí možná nepostřehli, co tato scéna znamená. Možná by řekli: ... nějací dva chlápci si předávají listinu. 🙊 A právě tato scéna je hlavní v celé expozici.Ten, kdo dovnitř nejde a fotí jen exteriéry, vlastně se nic nedoví.
První Bavor s přídomkem ze Strakonic se objevuje poprvé na listině Václava I. v roce 1235.
Jedná se zřejmě o syna Bavora - olomouckého zemského komorníka, a jeho už zmíněné ženy Bolemily. V roce 1243 nechal Bavor I. ze Strakonic králem potvrdit listinu, ve které daroval řádu johanitů část hradu s kostelem sv. Vojtěcha (dnes sv. Prokopa) a vsi uvedené na fotografii. K daru se připojila i jeho manželka, která řádu věnovala další vsi. Bavor I. byl velmi mocným šlechticem, který se pohyboval v blízkosti panovnického dvora krále Václava I. a později i Přemysla Otakara II. Za Václava I. zastával do roku 1251 funkci královského číšníka. Původně šlo o péči o vinné sklepy, dozor nad zásobováním dvora nápoji (vínem) a přímou (čestnou) obsluhu knížete (krále) u stolu.
V roce 1251 se objevuje ve funkci zvíkovského kastelána.
Zdroj: idnes, wikipedie
Žádné komentáře:
Okomentovat